Slovo úvodem
Potom se jeho vývoj postupně zastaví a začne „stárnout“. Proč takto začínám své úvodní slovo? Protože naše táborová základna se v červnu dožila právě tohoto věku – 25.
Ještě včera se třepetaly v podvědomí všech jako ta nejfantastičtější představa. A byly strašně daleko. Teď však jsou tady. Od okamžiku, kdy byla do indexu zapsána známka z poslední zkoušky. Od chvíle, kdy maturitní komise přednesla poslední středoškolské hodnocení. Od minuty, kdy zmizelo vysvědčení v šuplíku anebo bylo vystaveno za naleštěným sklem knihovny. PRÁZDNINY! Jak báječně to slovo zní. Konečně jsou tady a hurá na ně!
Je to tedy zralá dáma v nejlepších letech, ale také dáma, která potřebuje ke kvalitnímu fungování kvalitní údržbu. Což si všichni pionýrští i táboroví pracovníci plně uvědomují a nesedí s rukama v klíně. Na jídelně máme novou střechu, která jistě vydrží další pětadvacítku, trouchnivé a rozpadající se půlkuláče na boční straně byly nahrazeny novými. A to nemluvím o novinkách uvnitř - nástřik stropu, výměna hobry na stěně dřevotřískovými deskami, krásně natřené podlaze.
Ve výhledu jsou z gruntu nové elektrické rozvody a nová modernější svítidla v jídelně. Zkrátka a dobře, letošní táborníci budou jistě po letech rádi vzpomínat na svůj letošní pobyt, pobyt v jubilejním roce 2011. P.S.
